Jiří Žáček
Kráčí taškář z Horní Lhoty,
nese pytel popela.
Až já kápnu na hlupáka,
ošidím ho zvesela!
Kráčí taškář z Dolní Lhoty,
nese pytel žaludů.
Až já kápnu na hlupáka,
já ho šetřit nebudu!
Potkali se na rozcestí,
sesedli se k oddechu.
"Copak neseš?"
"Pytel mouky!
A ty?"
"Pytel ořechů!"
Taškáři se dohadují,
křikem plaší lesní zvěř.
"Dám ti mouku za ořechy!
Neproděláš, to mi věř!"
Vzali pytle a šli domů.
Hopsa hejsa hopsasa!
Viděli jste milí zlatí,
takového ťulpasa?!
A když pytle rozvázali,
smích jim ztuhl na tváři.
Čert vem toho podvodníka!
křičí oba taškáři.