ROSTLINY
NEJVĚTŠÍ VODNÍ ROSTLINA
Viktorie královská z povodí Amazonky je největší vodní rostlinou na světě. Její listy mají až 2 metry v průměru a jsou tak pevné, že unesou dítě. Plovoucí list viktorie nadlehčují žebra na spodní straně.
NEJVĚTŠÍ ŽIVÝ ORGANISMUS
Největším živým útvarem na Zemi je sekvojovec obrovský v Kalifornii. Strom, nazvaný Generál Sherman, je 83 metrů vysoký a má 24 metrů po kobvodu kmene. Ve kmeni je tolik dřeva, že by z něho mohlo být postaveno 40 domů nebo vyrobeno 5 miliard sirek.
NEJHLUBŠÍ KOŘENY
Nejhlubší kořeny, které kdy byly popsány, má planý fíkovník z jižní Afriky. Kořeny dosáhly do hloubky 120 metrů.
VLASATÉ KAKTUSY
Některé kaktusy jsou pokryty jemnými "vlasy", které jim pravděpodobně pomáhají chránit se v mimořádně horkých dnech a při chladných nocích v poušti. "Vlasy" mohou rovněž sloužit jako síťka umožňující vysrážení vlhkosti na povrchu kaktusu.
KVĚTINOVÝ ORLOJ
Květy se většinou otvírají a zavírají v určité denní době. Není zcela jasné, proč a jak tyto květinové "hodiny" pracují. Snad pomáhají chránit pyl před chladem nebo deštěm, rovněž mohou "probouzet" květy v době, kdy je pravděpodobná návštěva opylujících je živočichů. Slavný botanik Carl Linné si...
NEJVĚTŠÍ LISTY
Největší listy na světě má palma rafie rostoucí v Africe. Její listy jsou dlouhé až 20 metrů, a měří tedy více než většina stromů.
TRPASLIČÍ LES
Víte, že na některých horách rostou stromy tak nízké, že můžeme chodit po jejich korunách? Vrba bylinná roste v hustých kobercích o výšce jen několika centimetrů. Její větve jsou velmi pružné, takže při vichřicích, které v horách snadno povalí i člověka, přilnou těsně k povrchu a nezlomí se.
SMRTONOSNÉ ČELISTI
Mucholapka podivná má zvláštní listy, které se zaklapnou jako pár čelistí a uchvátí oběť. Listnaté čelisti se uzavřou jenom tehdy, když se něco otře o citlivé chloupky na jejich povrchu. Mucholapka někdy ukořistí i malou žabku.
HVÍZDAJÍCÍ STROMY
Zpívající akácie znějí při větru tajuplnou hudbou. Některé z dutých hálek na jejich větvích mají otvory, které jsou pozůstatkem po zabydlování mravenců. Po vystěhování mravenců vítr vanoucí skrze otvory hálek způsobuje, že strom ve větru hvízdá.